Jak může pomoci policie v případech domácího násilí

 

Policisté mohou a musí reagovat na zjištěné násilí, zajistit především ochranu oběti a zabránit pachateli, aby v dalším násilí pokračoval.

Podle ustanovení § 215a trestního zákona se nevyžaduje, aby u oběti vznikly následky na zdraví, ale musí jít o jednání, které týraná osoba pro jeho krutost, bezohlednost nebo bolestivost pociťuje jako těžké příkoří. Podle tohoto ustanovení je domácí násilí trestným činem.

Pozornost policistů musí být v případech domácího násilí zaměřena na pomoc oběti a zastavení dalšího násilí, nikoliv na chránění domovní svobody.

Policie je dle Metodického pokynu ze dne 10. 9. 2004 povinna:

Řádně přijmout a úplně zdokumentovat oznámení od volajícího.
• Zajistit bezpečí na místě pro všechny zúčastněné a oddělit od sebe oběť a pachatele.
• Zdokumentovat všechny informace od oběti, pachatele a svědků.
• Popsat, popř. fotograficky zdokumentovat vzniklá zranění, poškození zařízení atd.
• Posoudit riziko hrozby opakování se násilí po odjezdu policie.
• Poskytnout oběti základní informace, kam se obrátit o další pomoc.
• Zeptat se oběti, zda si přeje být informována o propuštění pachatele z vyšetřovací vazby nebo vězení.
• Nabídnout oběti dle konkrétních možností asistenci při převozu do bezpečí, informovat o bezpečnostním plánu, poučit oběť o právech.
• Informovat orgán sociálně právní ochrany dětí o dětech vyrůstajících v prostředí domácího násilí.
• Policista je oprávněn zajistit osobu na to na dobu nejdéle 24 hodin. Pominou-li důvody zajištění, je policista povinen ihned osobu propustit.

 

VYKÁZÁNÍ
Zákon č. 135/2006 Sb., umožňuje od 1.1.2007 vykázání pachatele domácího násilí ze společně obývaného bytu či domu na dobu 10 dnů. Předběžným opatřením bude možno požádat o prodloužení této doby a to maximálně na dobu jednoho roku. Zároveň tento zákon počítá se zřízením tzv. intervenčních center. Plné znění zákona naleznete zde.